Konference věnovaná problematice inkluzivního vzdělávání v praxi (pre)primárního vzdělávání

29. května 2015 v 15:00 | Jupiter 85 |  Reportáže z meziplanetárního prostoru
Ahoj moji milí čtenáři, vítám vás u své další reportáže z meziplanetárního prostoru!


Dne 12. března 2015 (čtvrtek) jsem se zúčastnil "Konference Inkluzivní vzdělávání v praxi (pre)primárního vzdělávání".

Nyní se vám zkusím vysvětlit pojmy preprimární vzdělávání, primární vzdělávání a inkluzivní vzdělávání:

a) preprimární vzdělávání - to je vzdělávání, které probíhá před zahájením povinné školní docházky, tj. mateřská škola;

b) primární vzdělávání - plnění povinné školní docházky, tj. návštěva základní školy;

c) inkluzivní vzdělávání - to je vzdělávání všech žáků, a to jak intaktních (tj. těch, kteří jsou bez postižení) a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (tj. například žáků s PAS, dyslexií, sluchovým postižením, atd.), a to v jedné třídě, v jedné a zároveň téže škole pohromadě. Pochopitelně bez rozdílu toho, jakého jsou žáci náboženského vyznání, pohlaví, národnosti, a tak podobně a při důsledném respektování individuálních vzdělávacích potřeb žáků s handicapem.

Tolik k pojmům a nyní se již budu věnovat dění na konferenci:

Na konferenci byli přítomni: Mgr. Ludmila Altmanová (ŘŠ ZŠ Brno, nám. 28. října 22), Mgr. Vladimír Tulka (ředitel ZŠ Křenová, Brno - partner projektu), Tomáš Feřtek, moderátor panelové diskuze (EDUin), Mgr. Martina Budínská (vedoucí oddělení prevence a speciálního vzdělávání MŠMT), PhDr. Tomáš Jilčík (odbor školství MMB), PhDr. Irena Borkovcová (ředitelka inspektorátu JMK ČŠI), Mgr. Libor Mikulášek (ředitel PPP Brno), doc. Mgr. Světlana Hanušová, Ph. D. (PdF MU v Brně), Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková (ČOSIV), Mgr. Libor Tománek (zástupce ŘŠ ZŠ Brno, nám. 28. října 22), Mgr. Barbora Glogarová (psycholog, OPPP Vyškov) a Mgr. Jan Širůček, Ph. D. (Fakulta sociálních studií MU Brno).

Velmi zajímavou částí konference pro mě byla její 2. část, která se nazývala "Aktuální stav inkluze v českém vzdělávacím systému", v níž se řešila především problematika nejnovější úpravy tzv. Školského zákona, zvláště pak úprava § 16, který od 1. září 2016 změní kategorii žáků se speciálním vzdělávacími potřebami na žáky s podpůrnými opatřeními v 5 stupních, a také § 19, který by měl zavést revizní pracoviště (bude v nich probíhat kontrola posudků z poradenských zařízení, tj. PPP a SPC), které ponese název Národní ústav pro vzdělávání (budou i krajské pobočky).

Dalšími dokumenty zmíněnými v tomto bloku byly Dlouhodobý záměr (týká se především problematiky sociálně vyloučených lokalit a sociálního znevýhodnění), kam by měl putovat vyšší objem finančních prostředků, Reforma financování krajského školství (zvýšení objemu financí), Akční plán inkluzivního vzdělávání (zatím je v přípravě) a Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020.

Poté vystoupila se svým příspěvkem paní Laurenčíková za ČOSIV (ČOSIV sdružuje ředitele, odborníky a další zájemce, kteří podporují inkluzi), kdy promluvila především o tzv. žákovi s podpůrnými opatřeními (dříve speciálním vzdělávacími potřebami - SVP), která budou mít 5 stupňů (přičemž žák spadající do 1. stupně podpůrných opatření se vůbec nedostane do poradenských zařízení), což s sebou ponese zvýšení objemu finančních prostředků. Paní Laurenčíková dále hovořila i o Systémové úpravě inkluzivního vzdělávání, v důsledku které vznikl návrh Katalogu podpůrných opatření (tato opatření zatím nebyla navržena pro žáky s SPU) a návrhu modelů financování podpůrných opatření - implementace těchto opatření bude ze začátku financována ze strukturálních fondů EU, částka se bude pohybovat v řádu miliard Kč. V této souvislosti bude probíhat i nové vzdělávání inspektorů ČŠI.

V průběhu vystoupení Mgr. Laurenčíkové padl i návrh na financování asistenta pedagoga (AP by už neplatily kraje, ale konkrétní školy samy ze svých rozpočtů). Také se hovořilo o tom, že klíčovou roli v realizaci inkluze budou mít především učitelé a poradenská zařízení (typicky PPP a SPC, s odkazem na Vyhlášku č. 72/2005 Sb. ve smyslu v současnosti platné novelizace Vyhlášky č. 116/2011 Sb., o školských poradenských zařízeních), která jsou v současné době poddimenzována, co se týká počtu zaměstnanců. V poradenských zařízeních by se podle nové úpravy měla nejen provádět diagnostická činnost, ale měl by v nich být zpracováván i postup práce s dítětem ve škole.

Dále máme v ČR rezervy v multidisciplinární spolupráci = spolupráci poradenských a sociálních služeb, tj. v součinnosti MŠMT, MPSV, sociálních služeb a poradenských zařízení (PPP, SPC).

Z vystoupení p. Mikuláška z PPP Brno: Žádal podporu od školských speciálních pedagogů a školních psychologů. Podle jeho vlastních statistik je ročně v PPP vykonáno 10 tisíc poradenských výkonů při celkových 40 úvazcích!!! Podle jeho názoru bychom měli sledovat nejlepší zájem dítěte, nikoliv přepočítávat děti na %.

Z vystoupení pí. Budínské za MŠMT: Projekt RAMS stanoví výstupy a podmínky přijetí § 16. Termín přijetí nového Školského zákona byl stanoven do termínu 9/2015 a účinnost § 16 od 1. 9. 2016. Novela regionálního školství bude mít účinnost od roku 2016. Nový rámec financování regionálního školství má vzniknout do 6/2015.

Z vystoupení Ing. Karla Holomka: Upozornil na nerovnost dětí v počátečním vzdělávání a na limity, které nelze překročit a na potřebu kultivace společnosti, v jejímž důsledku by došlo ke zmírnění problémů s inkluzí.

Z vystoupení Mgr. Foltýnové, ředitelky ZŠ Merhautova, Brno: Podělila se se všemi o zkušenosti z vlastní školy, kde je pouze 60 žáků z celkového počtu 500 intaktních. Bránila se, aby škola, kterou řídí, byla školou romskou. Z její školy utíkají žáci z majoritní společnosti kvůli Romům. Pouze 15 ze 120 žáků přijatých do 1. třídy je z majoritní společnosti, zbytek tvoří Romové. Z jejích úst zazněl návrh na změnu spádovosti: některé z ulic, které převážně obývají Romové, by spadala pod jinou ZŠ. Řešit by to podle ní měla městská vyhláška.

Z vyjádření Mgr. Janáčka ze ZŠ a SŠ Kamenomlýnské: Inkluzi vnímá jako filozofii a přístup k řešení problémů. Upozornil na skutečnost, že inkluzivní škola bude velmi drahá, a že jako společnost nejsme na inkluzi připraveni.

Z vyjádření doc. Hanušové, PdF MU: Je dobře, že 52 % žáků se SVP je začleněno v běžných školách. Podle jejího názoru je potřeba připravit pedagogy a školy na inkluzi a také je potřeba změna názorů a postojů k problematice inkluze. Problematika speciální pedagogiky je u budoucích pedagogů, kteří nestudující speciální pedagogiku jako obor, již obsažena ve společném základě.

Z vyjádření Mgr. Tománka, ZŠ nám. 28 října: Je problém se vzdělávacími aktivitami pedagogických pracovníků (je to velmi drahé). Za nejúčinnější považuje team building a prevenci syndromu vyhoření. Supervize podle jeho názoru nestojí téměř nic, jen čas a ochotu pedagogů.

Poté Mgr. Pavelka, ředitel ZŠ v Karviné, vznesl dotaz, kde mizí peníze na inkluzi. Také vyjádřil obavy ze snížení finančních prostředků na asistenty pedagoga.

Jako poslední se v tomto bloku vyjádřila Mgr. Monika Tannenbergerová z PdF MU a Ligy lidských práv (LLP): podle jejího názoru ve školství v ČR není inkluze, ale prý selektivně-integrativní pohled.

Dále mě zaujal poslední blok, který byl věnován novinkám ohledně nového Školského zákona a § 16.

Z vyjádření zástupce MŠMT: od 9/2016 získá každá škola peníze a bude záležet pouze na ní, jak peníze využije (např. na asistenty pedagoga) a bude větší spolupráce mezi školou a školskými poradenskými zařízeními. Mentoring a uvádějící učitel se bude financovat z ESF, ale zatím to nebude systémové řešení. 1. stupeň podpůrných opatření bude realizován ve školách (= bez návštěvy školského poradenského zařízení), teprve až v případě nepříznivého vývoje bude žák po konzultaci s rodiči odeslán do školského poradenského zařízení. Do změny financování regionálního školství (§ 16) se bude pracovat na metodice pro školská poradenská zařízení. Od 9/2016 bude plná verze metodiky pro školská poradenská zařízení, tj. PPP a SPC.

Z vyjádření Mgr. Laurenčíkové: Školská poradenská zařízení poptávají spolupráci s podpůrnými službami (sociální služby), na základě čehož vzniká nutnost provázání těchto služeb v systému -> stále se zapomíná na střediska výchovné péče.

V úplném závěru dnešní konference zazněly i plány pro nejbližší roky:

a) přímá podpora školám (morální, metodická, sebevzdělávací aktivity),

b) vytvoření Katalogu pro SPU,

c) vzdělávání pedagogických pracovníků (zlepšení komunikace se světem),

d) školení inspektorů ČŠI ohledně problematiky inkluze,

e) podpora ŘŠ v inkluzi a poradenství a také

f) vytvoření příslušné legislativy, prováděcích vyhlášek a prováděcích standardů, proškolení odborníků (psychologů, speciálních pedagogů).


Děkuji všem z vás, kteří jste dočetli až do tohoto místa, za vaši laskavou pozornost.


Budu se s vámi všemi, kteří mi i nadále zachováte svou přízeň, těšit na setkání u mého dalšího článku.


Váš

Jupiter 85
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 FelixS FelixS | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 15:03 | Reagovat

Miluju čtení vašich článků

2 Jupiter85 Jupiter85 | 10. února 2017 v 11:23 | Reagovat

To mě velmi těší. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama