Březen 2016

O rozdílu mezi integrací a inkluzí

8. března 2016 v 12:24 | Jupiter 85 |  Úvahy
Ahoj moji milí čtenáři,

všechny vás co možná nejsrdečněji vítám po velmi dlouhé době odmlky způsobenou rodinnými trably a mými studijními povinnostmi u svého dalšího článku.

Dnes se vám pokusím vyjasnit velmi podstatný rozdíl mezi pojmy "integrace" a "inkluze", které se v současné době velmi často přetřásají v médiích a jejich článcích. K sepsání tohoto článku mě inspirovala debata s maminkami dětí s Aspergerovým syndromem na Facebooku, kde jsem již tento rozdíl ozřejmil. Avšak chápu, že ne každý z vás je na Facebooku registrován, tak toto vysvětlení zařazuji i zde.

Nyní se již, prosím, pohodlně usaďte ke svým monitorům, moje krátká virtuální přednáška začíná:

V úvodu této "přednášky" je ponejprv třeba si zcela vyjasnit, co vlastně znamenají pojmy "integrace" a "inkluze" ve své izolované podobě (bez uvedených vzájemných souvislostí) a teprve pak je dát do vzájemných souvislostí.

1) Integrace znamená znovuvytvoření (znovuzasazení do) celku. Tedy: dochází k respektování veškeré odlišnosti žáka s AS (nebo jakoukoliv diagnózou), je mu dána příslušná podpora (IVP, AP, atd.), ale "svoje místo na Slunci" a další zapojení mezi intaktní populaci si tento žák už musí vydobýt vlastními silami. Dá se tedy obrazně říci: "Dobře, kámo, chápeme, že máš takový a takový problém a že potřebuješ určitou podporu od nás ostatních, ale my ostatní od Tebe na oplátku žádáme, abys dokázal, že pokud Ti dáme všechno, co potřebuješ, včetně našeho respektu, dokážeš mezi námi obstát". Tento izolovaný pohled se uplatňoval přibližně v období let 1990 až 2004, kdy došlo v souvislosti s vydáním tzv. Školského zákona č. 561/2004 Sb. a dalších navazujících právních předpisů ke zrušení "úplného osvobození od povinné školní docházky".

2) Inkluze znamená vrůstání jedince se SVP do systému za využití všech dosud známých podpůrných opatření, to jest IVP, AP, atd., na jejichž základě dotyčný žák bude zažívat úspěchy, které ho budou motivovat k dalšímu postupnému vrůstání do intaktní společnosti. Tady se dá obrazně říci: "Fajn, kámo, vidíme, že máš svoje vlastní potřeby, které chápeme, dokážeme Ti s nimi pomoct, a když to ani přes naši společně vynaloženou snahu nepůjde, tak přizpůsobíme všechno okolo Tebe za účelem toho, abys mohl být natolik úspěšný, že se zařadíš mezi nás ostatní, a také bude jen velmi obtížné poznat, že jsi na začátku měl nějaké potiže, které Ti bránily v tom, abys byl úspěšný jako ostatní lidé v Tvém okolí". Tento izolovaný pohled se začal postupně uplatňovat již v roce 2003, avšak do pomyslné "plné síly" se velmi pomalu dostává od přelomu let 2005 a 2006. Jeho postupné pronikání do běžné praxe trvá dodnes.

Výsledkem výše uvedeného tedy je, že na základě inkluze (vrůstání) jedince s AS (nebo nějakou jinou diagnózou, to ať si už každý doplní podle vlastní aktuální potřeby sám) mezi ostatní intaktní vrstevníky dojde ke znovuvytvoření celku, to jest k integraci daného jedince do intaktní společnosti, kde si bude hledat "svoje místo na Slunci" podle svých vlastních možností a schopností. Což si můžeme představit třeba na zelenině: prvně se jednotlivé druhy zeleniny spolu kamarádí a baví, např. rajče s mrkví, cibulí a křenem a nedělají mezi sebou žádné rozdíly (což je ta inkluze), čímž postupně dojde k znovuutvoření pojmu zelenina (to je ta integrace): přece rajče, mrkev, cibue a křen jsou zástupci zeleniny, čímž tvoří součást jednoho celku (pojmu), že? Převedeno na děti to znamená, že žák s AS bude tvořit žákovskou skupinu nejen se žáky s mnoha dalšími diagnózami (např. SPU, DMO, zrakové postižení, aj.), ale také se žáky intaktními, čímž úspěšně dojde k vytvoření nového celku = žáci základní školy.

Snad jsem to napsal dostatečně srozumitelně. A pokud ne, stačí napsat do komentářů a pokusím se to vysvětlit ještě jednou a lépe.


Přeji vám mnoho zdaru do dalších dní a těším se na naše setkání u některého z mých dalších článků.


Váš

Jupiter 85