Ikarův vzlet do nebe

22. října 2018 v 11:24 | Jupiter 85 |  Poezie
Ikarův vzlet do nebe

Být jako orel, roztáhnout křídla a letět,
neřešit svět okolo sebe, na regule nehledět.
Letět ke slunci, s křídly z vosku,
neřešit čas, místo, ani prostor,
být vlastním pánem, ne jen stínem,
a chtít víc, víc mít pod pařátem,
a letět stále výš a výš a přitom nespadnout na zem,
mít mnoho a mnoho a mnoho energie,
dýchat volně, uniknout pryč z letargie.
Neusnout! Neusnout! Stále pracovat!
Ostatní normy kolem sebe neřešit,
jen si život co nejrychleji užít.
S ženami pít, žít a tancovat,
a zpívat a hrát a milovat.
Každý nápad realizovat.
A pak hned další. A další.
Ne. Nepolevovat.
Zbytečnostmi se dále nezdržovat.
Křídly mávat! Rychleji! Rychleji!
Ještě rychleji! Co nejrychleji!
Musím tam být první! Já! První!
Co na tom, že přijde vyčerpání!
Lézt po čtyřech a blahem chrochtat!
Plazit se po břiše a mouchu v letu lechtat.
Slabošsky nebrečet, jen se hlasitě chechtat.
Nenechat se ničím a nikým zdeptat.
A letět dál! Letět ještě ke slunci blíž!
Znovu zažít úspěch! Zahodit každý kříž!
Však vosk tím teplem již taje.
Let jde ztuha. Je těžký jak ve vodě kožich z hranostaje.
První kapky padají rovnou na zem.
Pozdě ti došlo, že jsi byl blázen,
když sis myslel, že s křídly z vosku
dosáhneš snadno svého cíle.
Omyl, kamaráde! Spadneš dolů hodně rychle.
Pozdě pak bude, aby ses cítil provinile.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama